HISTORIE – počátky

- historické prameny hovoří o počátcích farního kostela Povýšení sv. Kříže, stejně jako o městě Fryštát, velmi skromně

- s jistotou však lze říct, že kostel je nejstarší zachovanou stavební památkou na území města a jeho počátky sahají ke gotickému období, konkrétně k 13./14. století

V té době se Fryštát stal druhým sídelním městem nově vzniklého těšínského knížectví, což je důkaz jeho nemalého významu. Město Karviná, jak jej známe dnes, vzniklo teprve na začátku roku 1949, kdy došlo ke sloučení přilehlých obcí (Fryštát, Karvinná, Staré Město, Darkov, Ráj) a historický Fryštát byl označen jako centrum nového města Karviná.

- vzorem pro kostel ve Fryštátě byl pravděpodobně kostel sv. Marie Magdaleny v Těšíně

podle vzoru fryštátského kostela byl postaven kostel sv. Jana Křtitele ve Frýdku (po r. 1330), Panny Marie ve Starém Bohumíně (2. čtvrtina 14. stol.)

- kostel vznikl nejdříve jako obdélná loď s presbytářem (vše ostatní bylo postupně přistavěno), a to nejpozději v r. 1325

– lze tak soudit podle listiny z 8. dubna 1326

Ondřej, opolský arcijáhen a kanovník katedrální kapituly ve Vratislavi psal kněžím Hermannovi, Petrovi a Friczkovi, správcům farních kostelů ve Skočově, Těrlicku a Fryštátě, aby v nejbližší neděli ve svých kostelích přečetli znení papežského mandátu a listiny hnezdenského arcibiskupa Janislava z 19.02.1326 týkající se podmínek, za nichž lze v polských diecézích vykonat zpověď v konventech dominikánů (jinak řečeno: touto listinou bylo farníkům sděleno, že zpověď u dominikánů je platná)

Tato výzva předpokládala, že ve Fryštátě kostel již stojí a že každou neděli zde jsou boho­služby. Jelikož se v té době v zimě nestavělo, musel kostel být postaven nejpozději koncem roku 1325.

- další písemná zmínka pochází z 27. září 1376

Těšínský kníže Přemysl přidává k nadaci oltáře Těla Kristova a Jana Evangelisty ve farním kostele ve Fryštátě 10 hřiven grošů pražských polského čísla roční činže, polovici na sv. Jiří a polovici na sv. Havla. 

Originál listiny se nedochoval, pouze její opis z 18. února 1377

Jakub Augustinův, arcidiákon lehnického kostela, administrátor vratislavského biskupství, potvrzuje inzerovanou listinu Přemka, knížete těšínského z r. 1376, září 27., vydanou ve Fryštátě, v níž Přemek přidává k nadaci oltáře Těla Kristova a Jana Ev. ve farním kostele ve Fryštátě 10 hřiven grošů pražských polského čísla roční činže, a to polovici na sv. Jiří a polovici na sv. Havla, z důchodů, jejž mu plynou z Fryštátu. (viz archív)

PŮDORYS 

- kostel má dnes půdorys latinského kříže; původně pouze loď a presbytář

- severní kaple sv. Mikuláše byla přistavena pravděpodobně ve 3. třetině 14. století

Poblíž oblouku spojujícího kapli s lodí byly nalezeny spáry částečně překryté omítkovými vrstvami nesoucími nástěnné malby z let 1450-1460. Spáry zřejmě vznikly v místech styku dodatečně přistavěné kaple. Klenba byla přestavěna a snížena.

- také jižní kaple (Panny Marie Fryštátské) byla přistavěna, před polovinou 17. stol. 

Dochoval se vizitační protokol z 04.09.1652, kde je jako poslední přístavba zmíněná Moravská kaple z 1611. Mariánská kaple tedy byla přistavěna mezi dostavěním hlavní lodi a před r. 1611, pravděpodobně tedy na počátku 2. poloviny 14. a koncem 15. stol. 

Dochovala se také zpráva z 15.06.1420, v níž se říká o vévodské „nové kapli“, tudíž stavba kaple proběhla těsně před r. 1420.

- po požáru 1511, tedy 1515-1530 byla vystavěna 50 m vysoká hranolová věž

Původně byla zakončena dřevěným ochozem a dvojitou cibulovou střechou. Současnou podobu, tzv. gotizujícího jehlanu, věž získala po přestavbě v r. 1906.

- pozdní renesance (1580-1620) Moravská kaple

Podle nápisu na okně byla postavena v r. 1611 nebo 1617. Víme, že v 17. a 18. století sloužila jako sakristie.

- současná sakristie byla postavena v letech 1812-1813

- 1. čtvrtina 19. stol vznikly vstupní předsíňky do kostela

- v letech 2006-2012 proběhla generální oprava celého kostela 

Rekonstrukce střechy, postupné renovace interiéru, nová instalace osvětlení i ozvučení kostela, výmalba celého prostoru, restaurování oltářů, obrazů i soch, nové vybavení Moravské kaple, venkovní hydroizolace, nová omítka, 4 nové zvony ze zvonoviny

zvony: původní za 2. světové války skonfiskovány, zůstal pouze sanktusník

70. léta 20. stol. odlity 3 železné zvony v Třineckých železárnách.

V červnu 2012 v německém Pasově odlity 4 nové zvony ze zvonoviny (z ankety, kterou mezi věřícími uspořádala farnost vyšla jména jednotlivých zvonů: svatý Benedikt, patron Evropy, Panna Maria Fryštátskásvatá Barbora, patronka horníků a svatý Jan Pavel II.). V srpnu 2012 byly slavnostně posvěceny a krátce na to zavěšeny.

Železné zvony byly sundány a darovány potřebným farnostem v pohraničí tak, aby dále mohly sloužit svému účelu.

INTERIÉR – opravy / úpravy

- také interiér kostela musel být v minulosti opravován

- především kvůli ničivým požárům (17. dubna 1511, 29. ledna 1617, 15. září 1781)

- nejradikálnější přestavba interiéru proběhla na přelomu 18./19. století

V r. 1792 se novým majitelem Fryštátu a okolního panství stal rod Larisch-Mönnichů. Přestavěli přilehlý zámek, propojili zámek s kostelem spojovací chodbou.

V kostele proběhla výměna klenby v hlavní lodi.

– klasicistní z poč. 19. stol.

– nové klenby byly zhotovené ze stromů kácených v zimní sezóně 1780/1781

– kousky bývalé klenby použity později jako základní zdivo pro sakristii

– nejpozději r. 1798 byla stržena gotická klenba a nahrazena barokní

Roku 1804 byla upravena hudební kruchta a zprovozněny varhany (1997 rekonstrukce, přidán manuál a rejstříky).

O rok později byla dokončena přestavba hlavního oltáře, postavena kazatelna a pořízena křtitelnice.

V roce 1824 byla postavena malá sanktusní věžička.

HLAVNÍ LOĎ – památky

- od počátku byl kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, ale v r. 1805 došlo ke změně a chrám byl přejmenován na Povýšení sv. Kříže a znovu vysvěcen (knížetem biskupem vratislavským Josefem Kristiánem, knížetem v. Hohenlohe a z Bartensteinu).

- chrámová loď s presybatářem je 38 m dlouhá a 34 m široká

• hlavní oltář:

- rozměrné plátno Ukřižovaný Kristus a nad ním je lunetový obraz Bůh Otec

– olejomalby na plátně z roku 1805, autorem je akademický malíř Carl Adolf Heinrich Hess (1769-1849), prof. Vídeňské univerzity

- po stranách dřevěné plastiky sv. Petra a sv. Pavla

– mistrovské dílo slezského sochaře Bernharda Kutzera (1794-1864) z doby kolem roku 1850

- v mramorovém oltáři můžeme vidět po stranách svatostánku sochy 4 slezských patronů 

(zprava: sv. Vojtěchsv. Jan Sarkandersv. Barborasv. Hedvika)

- vpravo se nachází vzácné pastoforium z 1. pol. 16. stol. 

- okna na oratoř (přistavěna 1792)

• kazatelna s baldachýnem:

- z r. 1805, vyzdobena obrazy malovanými na litinových deskách znázorňující Krista-kazatele a 4 evangelisty(Marek-lev, Matouš-člověk, Lukáš-býk, Jan-orel)

• křížová cesta:

- dílo vynikajícího akademika Jana Vasilije Čermáka 

- vypracoval tyto motivy ve dřevě pro kostel v Brně-Židenicích; pro velký úspěch pak nabídl stejný koncept Chrámovému družstvu v Pelhřimově, které tento cyklus vyhotovovalo v terakotě; jeden z nich je u nás

- vytvořen v r. 1938

- po nepříliš šťastných přemalbách z počátku 90-tých let 20. století prošla v r. 2009 křížová cesta celkovou rekonstrukcí s přihlédnutím k původnímu záměru autora 

• boční oltáře:

- olejomalby na plátně sv. Josef a Vyučování Panny Marie z r. 1815, autorem fryštátský malíř a starosta Josef Kašpar Schneider

- malé obrazy nahoře oltářů: nad sv. Annou – sv. Tekla; nad sv. Josefem – sv. Antonín Paduánský

- po stranách obrazů sochy: oltář sv. Anny – sv. Barbora a sv. Kateřina Alexandrijská

oltář sv. Josefa – sv. Jindřich a sv. Karel Boromejský

• malba „Svatá Helena“:

- namalována dle legendy o nalezení Ježíšova kříže: Svatá Helena, matka císaře Konstantina, byla r. 325/326 ve Svaté zemi, aby hledala Ježíšův kříž. Podle svatého Ambrože se jí to podařilo na základě zázraku. Nechala přikládat trámy křížů k nemocným a pouze kontakt s jedním uzdravoval.

KAPLE PANNY MARIE FRYŠTÁTSKÉ

• obraz PM Fryštátské:

- V roce 1694 se stal fryštátským farářem P. Jan Buček, který působil u zdejšího kostela jako kaplan po 17 let. Roku 1694 byl namalován neznámým autorem obraz Panny Marie s dřímajícím Ježíškem v náručí a původně byl zavěšen v pokoji P. Jana Bučka na zdejší faře. Počátkem roku 1698 farář Buček vážně onemocněl, a protože ztratil řeč a upadl do bezvědomí, nemohl se před svou smrtí ani vyzpovídat. Jeho blízcí však věděli, že po celý život farář vkládal v Matku Boží velikou důvěru, a proto obraz Panny Marie sundali ze zdi a položili jej nemocnému knězi na hruď. V tom se stalo něco nečekaného. Nemocnému faráři se náhle vrátily všechny smysly, nabyl vědomí, mohl se vyzpovídat a přijmout svaté svátosti. Téhož večera 26. dubna 1698 v sedm hodin večer zemřel. Tuto zázračnou událost tehdy zaznamenal na věčnou paměť těšínský děkan Gallus Twaruschka. Milostný obraz Panny Marie Fryštátské byl poté přenesen do kostela. 

- Lidé přisuzovali obrazu mnoho zázračných uzdravení a také darovali kostelu veliké množství votivních předmětů. Ty však byly rozkradeny v dřívějších dobách za Napoleonských válek. Do dnešních dnů zůstalo zachováno jen několik exemplářů a 05.05.2018 byl přidán nový votivní dar na poděkování za vyřešení těžké rodinné situace.

- Dnes se zde každou 1. sobotu v měsíci konají mariánské pobožnosti, kdy se všichni modlí na úmysly složené u tohoto obrazu. Tak jako Marie vyprosila P. Bučkovi čas pro smíření i nám může před smrtí pomoci ve smíření – smíření s Bohem, smíření v rodinách, smíření s lidmi a nakonec i smíření sami se sebou.

• dolní část oltáře: obraz Nejsvětější srdce Ježíšovo z r. 1815, autorem fryštátský malíř a starosta Josef Kašpar Schneider

• do západní zdi byl v r. 1997 umístěn náhrobek se zpopelněnými ostatky hraběte Jana Larisch-Mönnicha, posledního rodového majitele zámku (zde je 1/3 jeho popela, jinak Španělsko, Rakousko); v horní části náhrobku je „komůrka“ s ostatky

• obraz sv. Terezie z Lisieux (světice žila 1873-1897)

KŘESTNÍ KAPLE

- původně nazývána kaplí svatého Mikuláše (dnes Křestní kaple)

- na začátku 19. stol. zde byla přenesena původní gotická klenba z hlavní lodi

- vedle gotického portálu vidíme náhrobní kámen Václava Cikána ze Slupska z roku 1577+ 2 erby (Václava Cikána a jeho manželky)

rod Cikánů ze Slupska

– majitelé fryštátského panství od 1573 do 1637

– Václav Cikán byl majitelem fryštátského panství v letech 1573-1577 

– v době jejich panování se stal Fryštát důležitým centrem reformačního hnutí

– Cikáni ze Slupska byli hrdými obránci protestantismu

– jejich rodová hrobka je pod oltářem v mariánské kapli (v 18. stol. zde bylo pohřbeno několik farářů, dnes zazděná)

- nápisy na stěnách hovoří o tom, že oltář kaple byl renovován

- uprostřed křtitelnice z roku 1805

• velkolepý objev – tzv. secco malby (Technika secco – barevná vrstva se nanáší na suchý, vyzrálý podklad; barvy tvořené směsí pigmentů a pojiva; zde použity jako pojivo vaječné bílky a klovatiny ovocných stromů)

Malby byly objeveny v rámci sondáže před plánovanou výmalbou v r. 2010. Nalezeno pod 8 vrstvami omítky (místy až 10 cm). Vznik maleb datován do doby kolem r. 1450. Jedná se pravděpodobně o dva autory, jejichž jména nejsou známá. Předpokládá se, že se jednalo o učitele a jeho žáka.

Je to tzv. gotický komiks, protože jednotlivé scény jsou od sebe odděleny malovanými okrově zabarvenými rámy a příběh se rozvíjí v pásech a vyprávění postupuje shora dolů a zleva doprava. Jsou zde znázorněné dva hagiografické celky: na východní straně výjevy ze života sv. Kateřiny Alexandrijské, na západní stěně příběh sv. Barbory.

Obě byly světice 4. století. Chtěly svůj život zasvětit Bohu, ale někomu z jejich okolí se to nelíbilo (u sv. Barbory jejímu otci Dioscurovi, u sv. Kateřiny císaři Maxentiovi). Byly uvězněny, různě mučeny (obě řezaná ňadra) a nakonec usmrceny.

Fryštátský cyklus má nespornou ikonografickou hodnotu. Malby jsou ojedinělé mírou a rozsahem zachování v našich zemích. V tomto kontextu, kdy se jedná o dva cykly, nemá obdoby.

MORAVSKÁ KAPLE 

- Přistavěna nejspíš v r. 1611 k severnímu rameni.

- Dali ji postavit Cikáni ze Slupska, aby se mší mohli účastnit i moravští přistěhovalci, kteří neuměli německy, neboť němčina byla ve Fryštátě úředním jazykem.

- od 1. poloviny 18. století byla zasvěcena Janu Nepomuckému, do lunety hlavního oltáře vsazen jeho obraz

- dnes kaple slouží jako adorační a zpovědní kaple 

• hlavní oltář

- obraz sv. Jana Nepomuckého

- olejomalba na plátně Kristuts a děti

- sochy: sv. Anežka Českásv. Alžběta Uherská

2 řeholníci (sv. Františeksv. Antonín)

2 biskupové (sv. Blažejsv. Valentýn)

• obrazy nad dveřmi

- soubor obrazů vytvořených původně pro kostel sv. Jindřicha v Karviné-Dolech; olejomalby na plátně v dřevěném rámu dosahují výšky dospělého jedince a vypovídají o monumentalitě kostela

- horní řada: (tzv. Mariánský cyklus) Korunovace Panny Marie, Andělovo zvěstování, Obětování Ježíše v chrámě

- dolní řada: (cyklus světců) sv. František Xaverský, sv. Dominik a sv. Kateřina Sienská dostávají růženec, sv. Hedvika, sv. Alois 

• oltář Božího Milosrdenství

- v r. 2018 byl na jižní stěně zhotoven oltář Božího Milosrdenství

- centrální místo zaujímá obraz Milosrdného Krista, po stranách pak obraz sv. Jana Pavla II. a sv. Faustyny Kowalské

- mezi jednotlivými obrazy se nachází výklenky s ostatky sv. Faustyny a Svatého Kříže

• obrazy na oratoři: cyklus obrazů asi z r. 1800

sv. Antonín z Padovy, sv. Blažej, Svatba Panny Marie a sv. Josefa, Putování svaté rodiny s 12-ti letým Ježíšem do Jeruzaléma