Co je to zpověď?

Zpověď, dnes nazývaná svátost smíření je svátostí uzdravení lidské duše. Křtem člověk dostal sice nový život v Kristu, ale tento nový život může být oslaben, nebo dokonce ztracen hříchem. Svátost smíření spolu se svátostí pomazání nemocných patří ke svátostem uzdravování. Lidský život je křehký a lidská přirozenost slabá, nakloněná k hříchu. Proto se celý život musíme odvracet od zlého a obracet k Bohu. V této svátosti vyjadřujeme lítost a pokání za své hříchy, vyznáváme se z nich před knězem a přijímáme jeho prostřednictvím Boží odpuštění. Smiřujeme se s Bohem, svými bližními i se sebou samým, abychom nalezli správný pokoj. Tato svátost může probíhat jak „klasickou formou“ kdy kajícník klečí ve zpovědnici a kněz neví, kdo se mu zpovídá, tak formou rozhovoru ve zpovědní místnosti.

Zpovědní tajemství

Při svátosti smíření se vyznáváme ze svých hříchů Bohu prostřednictvím kněze. Toto vyznání usnadňuje naše smíření. Alespoň jednou za rok tak máme vyznat své smrtelné hříchy, tj. hříchy, které vedou k duchovní smrti člověka, k zpřetrhání jeho svazku k Bohu. Doporučuje se ovšem častější přistupování k této svátosti, aby nás někdo duchovně vedl, abychom se dokázali zbavovat i všedních hříchů, správně vychovávali své svědomí podle Desatera božích přikázání, abychom bojovali proti nezřízeným náklonnostem. Každý kněz je zavázán zachovávat naprosté mlčení o hříších, které mu vyznali kajícníci. Toto tajemství nepřipouští výjimky. Zpovědník není pánem, ale služebníkem Božího odpuštění, neodsuzuje člověka a v běžném životě ani sám nesmí s kajícníkem spojovat hříchy, které mu vyznal.