- historické prameny hovoří o počátcích farního kostela Povýšení sv. Kříže, stejně jako o městě Fryštát, velmi skromně

- s jistotou však lze říct, že kostel je nejstarší zachovanou stavební památkou na území města a jeho počátky sahají ke gotickému období, konkrétně k 13./14. století

V té době se Fryštát stal druhým sídelním městem nově vzniklého těšínského knížectví, což je důkaz jeho nemalého významu. Město Karviná, jak jej známe dnes, vzniklo teprve na začátku roku 1949, kdy došlo ke sloučení přilehlých obcí (Fryštát, Karvinná, Staré Město, Darkov, Ráj) a historický Fryštát byl označen jako centrum nového města Karviná.

- vzorem pro kostel ve Fryštátě byl pravděpodobně kostel sv. Marie Magdaleny v Těšíně

podle vzoru fryštátského kostela byl postaven kostel sv. Jana Křtitele ve Frýdku (po r. 1330), Panny Marie ve Starém Bohumíně (2. čtvrtina 14. stol.)

- kostel vznikl nejdříve jako obdélná loď s presbytářem (vše ostatní bylo postupně přistavěno), a to nejpozději v r. 1325

– lze tak soudit podle listiny z 8. dubna 1326: 

Ondřej, opolský arcijáhen a kanovník katedrální kapituly ve Vratislavi psal kněžím Hermannovi, Petrovi a Friczkovi, správcům farních kostelů ve Skočově, Těrlicku a Fryštátě, aby v nejbližší neděli ve svých kostelích přečetli znení papežského mandátu a listiny hnezdenského arcibiskupa Janislava z 19.02.1326 týkající se podmínek, za nichž lze v polských diecézích vykonat zpověď v konventech dominikánů (jinak řečeno: touto listinou bylo farníkům sděleno, že zpověď u dominikánů je platná)

Tato výzva předpokládala, že ve Fryštátě kostel již stojí a že každou neděli zde jsou boho­služby. Jelikož se v té době v zimě nestavělo, musel kostel být postaven nejpozději koncem roku 1325.

- další písemná zmínka pochází z 27. září 1376

Těšínský kníže Přemysl přidává k nadaci oltáře Těla Kristova a Jana Evangelisty ve farním kostele ve Fryštátě 10 hřiven grošů pražských polského čísla roční činže, polovici na sv. Jiří a polovici na sv. Havla. 

Originál listiny se nedochoval, pouze její opis z 18. února 1377

Jakub Augustinův, arcidiákon lehnického kostela, administrátor vratislavského biskupství, potvrzuje inzerovanou listinu Přemka, knížete těšínského z r. 1376, září 27., vydanou ve Fryštátě, v níž Přemek přidává k nadaci oltáře Těla Kristova a Jana Ev. ve farním kostele ve Fryštátě 10 hřiven grošů pražských polského čísla roční činže, a to polovici na sv. Jiří a polovici na sv. Havla, z důchodů, jejž mu plynou z Fryštátu. (viz archív)