PŮDORYS
- kostel má dnes půdorys latinského kříže; původně pouze loď a presbytář
- severní kaple sv. Mikuláše byla přistavena pravděpodobně ve 3. třetině 14. století
Poblíž oblouku spojujícího kapli s lodí byly nalezeny spáry částečně překryté omítkovými vrstvami nesoucími nástěnné malby z let 1450-1460. Spáry zřejmě vznikly v místech styku dodatečně přistavěné kaple. Klenba byla přestavěna a snížena.
- také jižní kaple (Panny Marie Fryštátské) byla přistavěna, před polovinou 17. stol.
Dochoval se vizitační protokol z 04.09.1652, kde je jako poslední přístavba zmíněná Moravská kaple z 1611. Mariánská kaple tedy byla přistavěna mezi dostavěním hlavní lodi a před r. 1611, pravděpodobně tedy na počátku 2. poloviny 14. a koncem 15. stol.
Dochovala se také zpráva z 15.06.1420, v níž se říká o vévodské „nové kapli“, tudíž stavba kaple proběhla těsně před r. 1420.
- po požáru 1511, tedy 1515-1530 byla vystavěna 50 m vysoká hranolová věž
Původně byla zakončena dřevěným ochozem a dvojitou cibulovou střechou. Současnou podobu, tzv. gotizujícího jehlanu, věž získala po přestavbě v r. 1906.
- pozdní renesance (1580-1620) Moravská kaple
Podle nápisu na okně byla postavena v r. 1611 nebo 1617. Víme, že v 17. a 18. století sloužila jako sakristie.
- současná sakristie byla postavena v letech 1812-1813
- 1. čtvrtina 19. stol vznikly vstupní předsíňky do kostela
- v letech 2006-2012 proběhla generální oprava celého kostela
Rekonstrukce střechy, postupné renovace interiéru, nová instalace osvětlení i ozvučení kostela, výmalba celého prostoru, restaurování oltářů, obrazů i soch, nové vybavení Moravské kaple, venkovní hydroizolace, nová omítka, 4 nové zvony ze zvonoviny
zvony: původní za 2. světové války skonfiskovány, zůstal pouze sanktusník
70. léta 20. stol. odlity 3 železné zvony v Třineckých železárnách.
V červnu 2012 v německém Pasově odlity 4 nové zvony ze zvonoviny (z ankety, kterou mezi věřícími uspořádala farnost vyšla jména jednotlivých zvonů: svatý Benedikt, patron Evropy, Panna Maria Fryštátská, svatá Barbora, patronka horníků a svatý Jan Pavel II.). V srpnu 2012 byly slavnostně posvěceny a krátce na to zavěšeny.
Železné zvony byly sundány a darovány potřebným farnostem v pohraničí tak, aby dále mohly sloužit svému účelu.
INTERIÉR – opravy / úpravy
- také interiér kostela musel být v minulosti opravován
- především kvůli ničivým požárům (17. dubna 1511, 29. ledna 1617, 15. září 1781)
- nejradikálnější přestavba interiéru proběhla na přelomu 18./19. století
V r. 1792 se novým majitelem Fryštátu a okolního panství stal rod Larisch-Mönnichů. Přestavěli přilehlý zámek, propojili zámek s kostelem spojovací chodbou.
V kostele proběhla výměna klenby v hlavní lodi.
– klasicistní z poč. 19. stol.
– nové klenby byly zhotovené ze stromů kácených v zimní sezóně 1780/1781
– kousky bývalé klenby použity později jako základní zdivo pro sakristii
– nejpozději r. 1798 byla stržena gotická klenba a nahrazena barokní
Roku 1804 byla upravena hudební kruchta a zprovozněny varhany (1997 rekonstrukce, přidán manuál a rejstříky).
O rok později byla dokončena přestavba hlavního oltáře, postavena kazatelna a pořízena křtitelnice.
V roce 1824 byla postavena malá sanktusní věžička.
HLAVNÍ LOĎ – památky
- od počátku byl kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, ale v r. 1805 došlo ke změně a chrám byl přejmenován na Povýšení sv. Kříže a znovu vysvěcen (knížetem biskupem vratislavským Josefem Kristiánem, knížetem v. Hohenlohe a z Bartensteinu).
- chrámová loď s presybatářem je 38 m dlouhá a 34 m široká
• hlavní oltář:
- rozměrné plátno Ukřižovaný Kristus a nad ním je lunetový obraz Bůh Otec
– olejomalby na plátně z roku 1805, autorem je akademický malíř Carl Adolf Heinrich Hess (1769-1849), prof. Vídeňské univerzity
- po stranách dřevěné plastiky sv. Petra a sv. Pavla
– mistrovské dílo slezského sochaře Bernharda Kutzera (1794-1864) z doby kolem roku 1850
- v mramorovém oltáři můžeme vidět po stranách svatostánku sochy 4 slezských patronů
(zprava: sv. Vojtěch, sv. Jan Sarkander, sv. Barbora, sv. Hedvika)
- vpravo se nachází vzácné pastoforium z 1. pol. 16. stol.
- okna na oratoř (přistavěna 1792)
• kazatelna s baldachýnem:
- z r. 1805, vyzdobena obrazy malovanými na litinových deskách znázorňující Krista-kazatele a 4 evangelisty(Marek-lev, Matouš-člověk, Lukáš-býk, Jan-orel)
• křížová cesta:
- dílo vynikajícího akademika Jana Vasilije Čermáka
- vypracoval tyto motivy ve dřevě pro kostel v Brně-Židenicích; pro velký úspěch pak nabídl stejný koncept Chrámovému družstvu v Pelhřimově, které tento cyklus vyhotovovalo v terakotě; jeden z nich je u nás
- vytvořen v r. 1938
- po nepříliš šťastných přemalbách z počátku 90-tých let 20. století prošla v r. 2009 křížová cesta celkovou rekonstrukcí s přihlédnutím k původnímu záměru autora
• boční oltáře:
- olejomalby na plátně sv. Josef a Vyučování Panny Marie z r. 1815, autorem fryštátský malíř a starosta Josef Kašpar Schneider
- malé obrazy nahoře oltářů: nad sv. Annou – sv. Tekla; nad sv. Josefem – sv. Antonín Paduánský
- po stranách obrazů sochy: oltář sv. Anny – sv. Barbora a sv. Kateřina Alexandrijská
oltář sv. Josefa – sv. Jindřich a sv. Karel Boromejský
• malba „Svatá Helena“:
- namalována dle legendy o nalezení Ježíšova kříže: Svatá Helena, matka císaře Konstantina, byla r. 325/326 ve Svaté zemi, aby hledala Ježíšův kříž. Podle svatého Ambrože se jí to podařilo na základě zázraku. Nechala přikládat trámy křížů k nemocným a pouze kontakt s jedním uzdravoval.
KAPLE PANNY MARIE FRYŠTÁTSKÉ
• obraz PM Fryštátské:
- V roce 1694 se stal fryštátským farářem P. Jan Buček, který působil u zdejšího kostela jako kaplan po 17 let. Roku 1694 byl namalován neznámým autorem obraz Panny Marie s dřímajícím Ježíškem v náručí a původně byl zavěšen v pokoji P. Jana Bučka na zdejší faře. Počátkem roku 1698 farář Buček vážně onemocněl, a protože ztratil řeč a upadl do bezvědomí, nemohl se před svou smrtí ani vyzpovídat. Jeho blízcí však věděli, že po celý život farář vkládal v Matku Boží velikou důvěru, a proto obraz Panny Marie sundali ze zdi a položili jej nemocnému knězi na hruď. V tom se stalo něco nečekaného. Nemocnému faráři se náhle vrátily všechny smysly, nabyl vědomí, mohl se vyzpovídat a přijmout svaté svátosti. Téhož večera 26. dubna 1698 v sedm hodin večer zemřel. Tuto zázračnou událost tehdy zaznamenal na věčnou paměť těšínský děkan Gallus Twaruschka. Milostný obraz Panny Marie Fryštátské byl poté přenesen do kostela.
- Lidé přisuzovali obrazu mnoho zázračných uzdravení a také darovali kostelu veliké množství votivních předmětů. Ty však byly rozkradeny v dřívějších dobách za Napoleonských válek. Do dnešních dnů zůstalo zachováno jen několik exemplářů a 05.05.2018 byl přidán nový votivní dar na poděkování za vyřešení těžké rodinné situace.
- Dnes se zde každou 1. sobotu v měsíci konají mariánské pobožnosti, kdy se všichni modlí na úmysly složené u tohoto obrazu. Tak jako Marie vyprosila P. Bučkovi čas pro smíření i nám může před smrtí pomoci ve smíření – smíření s Bohem, smíření v rodinách, smíření s lidmi a nakonec i smíření sami se sebou.
• dolní část oltáře: obraz Nejsvětější srdce Ježíšovo z r. 1815, autorem fryštátský malíř a starosta Josef Kašpar Schneider
• do západní zdi byl v r. 1997 umístěn náhrobek se zpopelněnými ostatky hraběte Jana Larisch-Mönnicha, posledního rodového majitele zámku (zde je 1/3 jeho popela, jinak Španělsko, Rakousko); v horní části náhrobku je „komůrka“ s ostatky
• obraz sv. Terezie z Lisieux (světice žila 1873-1897)
KŘESTNÍ KAPLE
- původně nazývána kaplí svatého Mikuláše (dnes Křestní kaple)
- na začátku 19. stol. zde byla přenesena původní gotická klenba z hlavní lodi
- vedle gotického portálu vidíme náhrobní kámen Václava Cikána ze Slupska z roku 1577+ 2 erby (Václava Cikána a jeho manželky)
rod Cikánů ze Slupska
– majitelé fryštátského panství od 1573 do 1637
– Václav Cikán byl majitelem fryštátského panství v letech 1573-1577
– v době jejich panování se stal Fryštát důležitým centrem reformačního hnutí
– Cikáni ze Slupska byli hrdými obránci protestantismu
– jejich rodová hrobka je pod oltářem v mariánské kapli (v 18. stol. zde bylo pohřbeno několik farářů, dnes zazděná)
- nápisy na stěnách hovoří o tom, že oltář kaple byl renovován
- uprostřed křtitelnice z roku 1805
• velkolepý objev – tzv. secco malby (Technika secco – barevná vrstva se nanáší na suchý, vyzrálý podklad; barvy tvořené směsí pigmentů a pojiva; zde použity jako pojivo vaječné bílky a klovatiny ovocných stromů)
Malby byly objeveny v rámci sondáže před plánovanou výmalbou v r. 2010. Nalezeno pod 8 vrstvami omítky (místy až 10 cm). Vznik maleb datován do doby kolem r. 1450. Jedná se pravděpodobně o dva autory, jejichž jména nejsou známá. Předpokládá se, že se jednalo o učitele a jeho žáka.
Je to tzv. gotický komiks, protože jednotlivé scény jsou od sebe odděleny malovanými okrově zabarvenými rámy a příběh se rozvíjí v pásech a vyprávění postupuje shora dolů a zleva doprava. Jsou zde znázorněné dva hagiografické celky: na východní straně výjevy ze života sv. Kateřiny Alexandrijské, na západní stěně příběh sv. Barbory.
Obě byly světice 4. století. Chtěly svůj život zasvětit Bohu, ale někomu z jejich okolí se to nelíbilo (u sv. Barbory jejímu otci Dioscurovi, u sv. Kateřiny císaři Maxentiovi). Byly uvězněny, různě mučeny (obě řezaná ňadra) a nakonec usmrceny.
Fryštátský cyklus má nespornou ikonografickou hodnotu. Malby jsou ojedinělé mírou a rozsahem zachování v našich zemích. V tomto kontextu, kdy se jedná o dva cykly, nemá obdoby.
MORAVSKÁ KAPLE
- Přistavěna nejspíš v r. 1611 k severnímu rameni.
- Dali ji postavit Cikáni ze Slupska, aby se mší mohli účastnit i moravští přistěhovalci, kteří neuměli německy, neboť němčina byla ve Fryštátě úředním jazykem.
- od 1. poloviny 18. století byla zasvěcena Janu Nepomuckému, do lunety hlavního oltáře vsazen jeho obraz
- dnes kaple slouží jako adorační a zpovědní kaple
• hlavní oltář
- obraz sv. Jana Nepomuckého
- olejomalba na plátně Kristuts a děti
- sochy: sv. Anežka Česká, sv. Alžběta Uherská
2 řeholníci (sv. František, sv. Antonín)
2 biskupové (sv. Blažej, sv. Valentýn)
• obrazy nad dveřmi
- soubor obrazů vytvořených původně pro kostel sv. Jindřicha v Karviné-Dolech; olejomalby na plátně v dřevěném rámu dosahují výšky dospělého jedince a vypovídají o monumentalitě kostela
- horní řada: (tzv. Mariánský cyklus) Korunovace Panny Marie, Andělovo zvěstování, Obětování Ježíše v chrámě
- dolní řada: (cyklus světců) sv. František Xaverský, sv. Dominik a sv. Kateřina Sienská dostávají růženec, sv. Hedvika, sv. Alois
• oltář Božího Milosrdenství
- v r. 2018 byl na jižní stěně zhotoven oltář Božího Milosrdenství
- centrální místo zaujímá obraz Milosrdného Krista, po stranách pak obraz sv. Jana Pavla II. a sv. Faustyny Kowalské
- mezi jednotlivými obrazy se nachází výklenky s ostatky sv. Faustyny a Svatého Kříže
• obrazy na oratoři: cyklus obrazů asi z r. 1800
sv. Antonín z Padovy, sv. Blažej, Svatba Panny Marie a sv. Josefa, Putování svaté rodiny s 12-ti letým Ježíšem do Jeruzaléma