Karvinští zvoníci jsou partou chlapů z Karviné, kteří se snaží dát zvonům opravdový život.

 

Myšlenka založení společenství zvoníků v Karviné se rodila dlouhá léta. V roce 2012 při generální opravě farního kostela byly pořízeny čtyři nové zvony. Zvony odléval zvonař Rudolf Perner z Pasova a byly zavěšeny ve věži farního kostela. V té době, tedy při hlídání zvonů před farou, se zrodila myšlenka ručního zvonění. K tomu však bylo zapotřebí pořídit dřevěná jařma, na která se zapne lano a zvoník pak může začít zvonit. Tato jařma byla nainstalována v roce 2013 a od té doby se začalo občas zvonit ručně. 

V prosinci 2014 zazněl, během zvonění v den slavnosti Narození Páně, nápad: „Založíme společenství zvoníků“. Společenství vzniklo v roce 2015. Postupem času vznikl oficiální název KARVINŠTÍ ZVONÍCI a logo. 

 

Zvonická setkání jsou pravidelná a to každý třetí pátek v měsíci. Na setkání se probírají témata týkající se zvonů, techniky zvonění, technického vybavení, údržby atd. Součástí společenství jsou místí kněží, kteří přicházejí do našich řad, aby obohatili duchovní život zvoníků. Společenství jezdí na setkání zvoníků a navštěvuje spřátelené kolegy z různých míst, nejen z naší republiky, ale i ze zahraničí.

 

Služba zvoníků začíná v neděli v 7:15, kdy se zvony rozezní před nedělní mší svatou. Další zvonění jsou v 8:45, 10:15 a v pravé poledne. Služba zvoníka pokračuje každý pátek zvoněním v 15:00 na památku skonání Ježíše Krista na kříži, dále ve všechny církevní slavnosti a státem významné dny.

Podrobnosti

"Šikmý" kostel sv. Petra z Alkantary je farním kostelem farnosti Karviná 2 - Doly a proto informace týkající se prohlídek toho kostela najdete na stránkách: www.farnostdoly.cz

Podrobnosti

Trochu z historie františkánských řádů založených sv. Františkem z Asisi: 

První (mužský) menších bratří, se během dějinného vývoje rozdělil a v současnosti je tvořen třemi řády žijícími v klášterech:

  1. Řád menších bratří – františkáni (OFM)
  2. Řád menších bratří konventuálů – minorité (OFMConv.)
  3. Řád menších bratří kapucínů – kapucíni (OFMCap.)

Druhý (ženský) založený společně se sv. Klárou – Řád chudých sester sv. Kláry (OSC), žijící v klášterech, časem se také trochu rozvětvil.

Třetí, jehož členové žijí ve světě a který se během dějinného vývoje rozvětvil do řady klášterních konventů a kongregací, ale zůstal zachován i ve své původní formě, jako společenství věřících laiků ( mužů i žen, svobodných i žijících v manželství) a také i jáhnů, kněží a biskupů žijících ve světě evangelium dle františkánské spirituality. Oficiálně III. řád vyhlásil papež Honorius III. Bulou Memoriále propositi dne 20.05.1221. Třetí řád se brzy rozšířil po celé Evropě a počet jeho členů vzrůstal. Jednalo se o kajícníky a později se jim začalo říkat terciáři. Nové myšlenkové a hlavně vznikající sociální hnutí v 19. století vedlo papeže-terciáře Lva XIII. k vydání nové řehole pro světský III. řád serafínský dne 17.9.1882 a dne 30.05.1883 vydává Bulu o pravidlech, správě, výsadách a odpustcích tohoto světského III. řádu. Znakem sekulárních františkánů je písmeno Tau (T).

Důvodně se lze domnívat, že zakladatelem III. řádu u nás byla sv. Anežka Česká. Za císaře Josefa II. byl roku 1782 vydán dekret, jímž se rušili všichni terciáři a „třetí“ řádová bratrstva u serafínského řádu a klášterů. Roku 1784 pak bylo zkonfiskováno veškeré jmění III. řádu i kalichy a cenné bohoslužebné předměty, které měl. Když pak byl roku 1855 učiněn konkordát mezi císařem Františkem Josefem I. a papežem Piem IX., bylo odvoláno i zrušení řádu. Koncem 19. století tak nastává u nás obnova III. řádu, zejména díky přístupu papeže-terciáře Lva XIII.

Tato obnova zasáhla i naši farnost, když dne 15.10.1894 založil bratrstvo III. řádu ve farnosti Fryštát kněz Metodej Slupka z klášterní komunity františkánů se sídlem Kalwarie Zebrzydowska u Krakova a první členové řádu složili profes (slib) dne 14.5.1905. Plný život III. řádu v naší republice byl v době totality nemožný, a tak se v něm nemohl projevit vývoj, kterým III. řád ve světě za tu dobu prošel, zejména závěry II. vatikánského koncilu. Rozhodující událostí pro existenci a další vývoj dosavadního III. řádu bylo vydání nové řehole Sekulárního františkánského řádu papežem Pavlem VI. dne 24.6.1978, kdy současně zrušil dosavadní řeholi III. františkánského řádu světského, takže tento III. františkánský řád se od tohoto data nazývá Sekulární františkánský řád (Ordo Franciscanus Saecularis). Tato změna se však v naší republice vzhledem k panujícím mocenskopolitickým poměrům nijak neprojevila a utajená bratrstva III. řádu žila dál podle již neplatné řehole. Sekulární františkánský řád (SFŘ, latinská zkratka OFS) se u nás začal obnovovat a vyvíjet podle nové řehole až po roce 1989, kdy v lednu 1995 jsme obdrželi dekret o schválení SFŘ v České republice mezinárodním konciliem SFŘ a o tři roky později v lednu 1998 nám tato mezinárodní rada SFŘ schválila národní stanovy.

Na tuto vlnu obnovy reagovali čeští členové polského bratrstva III. řádu v karvinské farnosti bratři Antonín Jaroš a Stanislav Laža, kteří požádali tehdejšího karvinského farář. P. Petra Černotu  o pomoc se založením SFŘ ve farnosti. Tento zajistil potřebné informace, kontakty a podmínky. Takto na jaře roku 1995 vznikl ve farnosti Karviná zárodek místního bratrského společenství Sekulárního františkánského řádu (SFŘ). První setkání zájemců o členství v tomto SFŘ se uskutečnilo dne 24.09.1995 v Moravské kapli našeho kostela Povýšení svatého Kříže za účasti br. Česlava Křížaly (OFM). Dne 31.03.1996 byla zvolena prozatímní rada místního bratrského společenství (MBS) a ministr MBS br. Antonín Jaroš požádal v souladu s kanonickým právem o řádné ustavení MBS SFŘ při farnosti Karviná.

Dne 10.05.1998 se uskutečnila volební kapitula MBS, na které byla zvolena rada a jejím  ministrem byl zvolen br. Václav Němec. Dekretem provinčního ministra Českomoravské provincie sv. Václava řádu Menších bratří – františkánů (OFM) ze dne 01.06.1998 bylo v Karviné-Fryštátě při kostele Povýšení svatého Kříže ustaveno Místní společenství Sekulárního františkánského řádu jako jediné legálně existující, které následně spojením s původním polským bratrstvem III. řádu k 01.10.1999 zlegalizovalo i je. Tímto se stalo, že do současné doby existovalo v karvinské farnosti, a to platně dle kanonického práva i práva světského, jedno místní bratrské společenství SFŘ (MBS SFŘ), tvořené českou a polskou sekcí. Každá z nich existovala se svým samostatným životem, spojené osobou ministra MBS SFŘ – br. Václava Němce, zvoleného v následující volební kapitule MBS dne 20.05.2001 obojími sekcemi a potvrzeného národním ministrem SFŘ v ČR. Stejně tak tomu bylo i na volební kapitule MBS, která se uskutečnila dne 23.05.2004. 

Na národní volební kapitule SFŘ v ČR na sv. Hostýně byl dne 17.06.2006 br, Václav Němec zvolen národním ministrem a v důsledku toho podal rezignaci na službu ministra MBS Karviná. Proto až do volební kapituly MBS v roce 2007 vedl karvinské MBS zástupce ministra br. Gerhard Vajda. 

Dne 17.06.2007 byla MBS Karviná slavená volební kapitula. Na této volební kapitule byl zvolen nový ministr a nová rada MBS. Ministrem Místního bratrského společenství v Karviné byl zvolen br. Gerhard Vajda. Jeho zástupcem pak byla na této volební kapitule zvolena  Milada Němcová. Dále byli voleni tito členové do následujících služeb : formátor - br. Václav Němec, pokladník - s. Josefa Novotná a sekretář - br. Stanislav Kaczynski. 

V roce 2010 požádalo celkem dvanáct členů polské sekce o dočasné ukončení členství v MBS. Po projednání a zvážení všech důsledků se rozhodla rada MBS jejich žádosti vyhovět. Tímto oficiálně zanikla polská sekce našeho místního bratrského společenství (MBS). 

Na volební kapitule dne 15.08.2010 byla zvolena nová rada místního bratrského společenství. ve stejném složení jako na předcházející volební kapitule. Poslední volební kapitula proběhla dne 24.4.2016 a do služby ministra byl zvolen br. Václav Němec, jeho zástupcem br. Lumír Štefek, formátorem ss. Milada Němcová, sekretářem br. Stanislav Kaczynski a pokladníkem ss. Josefa Novotná. Společenství se schází každou čtvrtou neděli v měsíci v 15.00hod. v katechetickém domě a jeho duchovním asistentem je P. Jan Bosco Wojas OFM z kláštera františkánů ve Starém Bohumíně.

Bližší informace o Sekulárním františkánském řádu najdete na www.sfr.cz.

Zodpovědný: JUDr. Václav Němec, OFS, ministr MBS SFŘ v Karviné

Podrobnosti

Úmysly apoštolátu modlitby na listopad 2020:

Všeobecný úmysl: Oblast umělé inteligence
Modleme se, aby pokrok v oblasti robotiky a umělé inteligence byl vždy ve službách člověka.

Národní úmysl: Za kostelníky, ministranty, akolyty, lektory a farní rady – ať pod ochranou sv. Jana Nepomuckého každý naplno slouží na svém místě v církvi.

Naléhavý úmysl papeže Františka: Prosme o přímluvu svatých za trvalý mír v Náhorním Karabachu.

 

Podrobnosti

Původní význam slova ministrant je odvozen z latiny od slovesa ministrare, které znamená ,,sloužit". Ministrant je pak jednoduše ,,ten, kdo slouží". Ten, komu ministrant slouží, je pochopitelně Pán Ježíš, protože je to on, kdo skrze bohoslužbu přichází k lidem. Cesta k ministrování bývá různá, stejně tak věk, ve kterém kdo začne ministrovavat. Ovšem cíl je stejný, aby ministrant ministroval rád a aby tak pomáhal k šíření a ke kráse Božího království mezi lidmi. A aby mu také jeho služba pomáhala  k jeho vlastnímu přátelství s Ježíšem. To vše je důležitější než ministrovat bezchybně. Ministranti mají také svého patrona, kterým je sv. Tarsicius, který se stal skutečným ministrantem-mučedníkem, který opravdu sloužil Pánu Ježíši a který si ho zamiloval více než svůj vlastní život a volil raději smrt, než aby ho zradil. Z nebe se sv. Tarsicius přimlouvá i za všechny ministranty. Ministrovat se ale člověk musí přece jen také trochu učit, proto ministranti v naší farnosti mají schůzky a nácviky. Ministrantské schůzky máme vždy druhý a čtvrtý pátek v měsíci od 16.30 do 17.30 hod. Během těchto schůzek se ministranti mnohé věci naučí ,,nanečisto". Pak je umějí a mohou se při mši svaté lépe soustředit a nemusejí jen stále přemýšlet, co mají dělat. Ministrant neslouží jen v kostele, ale i také mimo kostel, proto s ministranty vyjíždíme na výlety, setkání ministrantů a také ministrantský tábor. Letos jsme v květnu navštívili setkání ministrantů v kněžském semináři v Olomouci a v červenci jsme prožili ministrantský tábor na Orlím hnízdě v Pstruží. Pánu Ježíši by mohl k přicházení k lidem stačit samotný kněz,ale on si přeje mít i další své pomocníky, a jimi jsou právě ministranti. Proto zveme všechny kluky, kteří by chtěli ministrovat na naše schůzky.

Vedení: R.D. Mgr. David Kantor, farní vikář 

Podrobnosti
  1. Polska schola
  2. Scholička
  3. Schola
  4. Komorní sbor